Expozice

Expozice Léčitelé Pojizeří a Podkrkonoší zahrnuje více jak třicet osobností z široké geografické oblasti sahající od Liberce až k Trutnovu a na jihu k Jičínu, a to z období od 18. století až do začátku století 21. Expozice je rozšířenou verzí naší úspěšné výstavy Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje (2023), nově přibyla především jediná existující kopie destilační "laborantské kuchyně" z krkonošské Karpacze z 18. století a přesná rekonstrukce malebné "léčící místnosti" semilské léčitelky Květoslavy Patočkové, a to včetně autentické nahrávky jejího hlasu.

"Bylinkovo-léčitelský areál" v jílovecké ulici zahrnuje takzvanou červenou roubenku, kterou mělo muzeum ve správě již delší čas a nově také protější cihlový domek čp. 186. Ten byl zapojen proto, že by se celá expozice vzhledem ke své obsáhlosti do roubenky nevešla; a na jaře 2024 byl za vydatné technické a finanční podpory Města Semily adaptován pro nový záměr. Zásadní proměnou prošlo také dosud zanedbané okolí. Mimo jiné zde bylo založeno několik bylinkových záhonů, na nichž mohou návštěvníci pozorovat desítky druhů léčivých rostlin. I do budoucna má muzeum v plánu vnější prostory ještě dále zvelebovat a rozšiřovat.

Autor výstavy, muzejní historik Tomáš Chvátal, k celé koncepci expozice Léčitelé Pojizeří a Podkrkonoší doplňuje: „Ona dvojice odlišných historických budov je pro představení vývoje léčitelství ideální, neboť umožňuje umístit jednotlivé osobnosti do prostředí, ve kterém žily a provozovaly svou činnost. V tradiční podhorské roubence tak nalezly přístřeší zdejší báby kořenářky, slavný „první léčitel“ Eleazar Kittel a několik léčitelů z 19. století, například podivín Josef Pattermann, sklenařická rodina Metelkových či rozporuplná „skokovská bába“ Klotylda Hoppeová. V cihlovém domku se pak návštěvníci mohou seznámit s významnými regionálními léčiteli 20. století – s napravovači z Mříčné, „hadařem“ Josefem Adamem z Trávníčku, cestovatelem a bylinkářem Alanem Forejtem z Volského dolu či Josefem Prouzou z Batňovic a dalšími. Mimo jiné zde zaznívá téma pronásledování léčitelů komunistickým režimem. Náležitý prostor jsme pak z pochopitelných důvodů věnovali „naší“ léčitelce Květoslavě Patočkové, její činnosti a její rodině. Dokonce jsme zde na základě dobových fotografií, soudobého průzkumu i některých originálních artefaktů vytvořili přesnou repliku její „léčící místnosti“. Atmosféru tohoto tajuplného prostoru s množstvím sošek světců a svatých obrázků doplňuje i autentická audionahrávka hlasu paní Patočkové. V celé expozici se pak za pomoci fotografických figurín v životní velikost, předmětů z majetku léčitelských rodin a konkrétních vzpomínek pamětníků snažíme navodit v návštěvníkovi pocit, že je opravdu u daných léčitelů na návštěvě.“